Železniční síť je jako živý organismus. Čím rychleji ji osekáváme, tím rychleji umírá.

40 let od apokalypsy....

09.06.2010 20:02

Když se spustil v úterý 9.června 1970 ze zlověstně vyhlížející ocelově šedé oblohy silný déšť určitě nikoho nenapadlo jak velká přírodní katastrofa se v nejbližších okamžicích na Ždánsko a Kyjovsko žene. Během 90 minut spadlo při lokálních, místy velmi přesně vymezených katastrálními hranicemi jednotlivých obcí, až 133,6 mm srážek. Stavěšický potok líně tekoucí směrem do Šardic se v okamžiku mění ve sto metrů širokou dravou řeku, strhávající vše co jí stálo v cestě a nemilosrdně pohřbívá 34 horníků v dole Dukla. Průtok Stavěšického potoka v době katastrofálního toku je možno porovnat s průtočným množstvím Labe u Mělníka za normálních vodních poměrů. Ze 110 horníků, kteří toho dne sfárali se 76 z nich se podařilo díky varování bezpečně dostat na povrch, ale několik odvážných, kteří se vrátili zpátky pro své kamarády najdeme spolu s ostatními na pomníku, dodnes připomínající tuhle tragédii, které nebylo možno nijak zamezit.
Železniční trať Čejč-Ždánice byla zasažena nejvíce od úrovňového křížení se silnicí I/54 u zastávky Věteřov, kde koleje vedoucí po náspu byly i s pražci obráceny a odneseny asi do vzdálenosti 80 m. Voda se údolím Trkmanky valila ke Dražůvkám, jako velká řeka, asi 500 m široká, její nepředstavitelná výška byla 3 m a vlny dosahovaly 2 m „ Při živelné pohromě, která postihla v odpoledních hodinách dne 9. června  1970 okres Hodonín, a to oblasti Kyjovska a Ždánicka, a která způsobila značné škody, bylo přikročeno k odstraňování následků. V oficiální zprávě bylo hovořeno mimo jiné i o poškození trati Čejč-Ždánice. Ačkoliv ihned po pohromě počaly proskakovat zprávy, že trať Čejč-Ždánice je tak značně poškozena (spodek i svršek trati byl na 16 místech značně poškozen) a že by si obnova vyžádala vysokých nákladů, proto se s obnovou trati nepočítá. Přesto již 11. června t.r. po odpadnutí vody započal podnik ČSD s obnovou trati. Náhradní přeprava cestujících z Čejče do Ždánic a zpět byla zajištěna i  přes velké objížďky autobusy ČSAD
Denně, včetně dnů pracovního klidu, pracovali železničáři na obnově trati tak, že již 22. června 1970 počaly vlaky jezdit v úseku trati z Čejče do Uhřic u Kyjova a autobusová doprava Uhřice-Ždánice se uskutečňovala nadále. Dle harmonogramu provoz na celé trati má být zahájen k 31.7. 1970. Jednotlivé železniční závody převzaly úseky trati a plnou parou se podílí na obnově spodku, svršku trati, na obnově mostu a státního drážního zařízení. V současné době je vidět hlavně v úseku trati Uhřice-Ždánice těžké stroje sloužící k úpravě terénu, kladení kolejí, podbíjení pražců a jiné mechanizmy. Železniční svršek byl vyzískán z obnov kolejí na hlavní trati Břeclav- Brno hl. nádraží.
Všechny složky železničního odvětví činí vše pro to, aby provoz na celém úseku trati byl co nejdříve obnoven, neboť přerušením trpí celý kraj a hlavně naše závody, které vykazují za náhradní dopravu a přepravu velmi vysoké částky. Náklady za obnovu poškozené trati si vyžádají asi 2,500.000.- Kčs.

více na www.naskyjov.estranky.cz

Zpět
TOPlist